Osobní stránky výtvarnice a spisovatelky

Běloby


Alabastrová běloba

Mletý sádrovec, používaný jako substrát nebo jako plnidlo do ostatních pigmentů. Sama o sobě je stálá, ale má malou kryvost. Může se mísit se všemi pigmenty bez omezení. Je vhodná jen pro vodová pojidla.

 

Barytová běloba

Získáme ji mletím přírodního minerálu (baryt, těživec, bariumsumfát). Má hrubou krystalickou strukturu a tvrdou texturu. Má poměrně malé krytí, ale je stálá a slouží jako plnidlo při výrobě barev. Má malou spotřebu oleje.

 

Křída

V současné době rozlišujeme několik druhů křídy, podle jejich nalezišť. (šampaňská, španělská, boloňská, německá) Jedná se vlastně o čistý uhličitan vápenatý. Má krystalickou až kryptokrystalickou strukturu. Nejjemnější křída pochází ze skořápek mořských živočichů období křídy). Má měkkou texturu a malou kryvost v oleji. Ve vodových pojidlech kryje dobře. Je světlostálá a dá se mísit se všechmi pigmenty. Pozor - slabými kyselinami se rozkládá!

 

Lipton

Jedná se o jemně dispergovanou směs sirníku zinečnatého a síranu barnatého. Barvící složkou je sirník zinečnatý. Má měkkou texturu a střední barvivost a kryvost. Není světlostálá, protože na světle šedne. Snáší se velmi dobře se všemi pojidly. Běloba se používá nejvíc do latexových a akrylových barev.

 

Olovnatá běloba (též zvaná kremžská či kremnická)

Jedná se o směs uhličitanu olovnatého a hydroxidu olovnatého. Pigment má velkou kryvost a měkkou texturu. Je to optimální pigment do olejového pojidla. Olovnatá běloba se používala už v době starověku. Špatně se mísí  jinými pigmenty a pro obsah olova je prudce jedovatá. V EU je prodej už hotových olejových barev olovnaté bělovy v tubách zakázán. Dá se však koupit pigment, který si můžete podle potřeby naředit a nebo vetší 400ml plechovky už namíchané barvy. Pokud se rozhodnete používat tuto barvu, doporučuji si pročíst víc o jejich vlastnostech, abyste se vyhnuli případné otravě! Olovnatá běloba je světlostálá. Hotová barva má různé jemně pastelové odstíny, které však na denním světle vysvětlí doběla. Bělost si pak barva udrží (nežloutne ani nešedne). Při lazurovacích technikách oleje je nejvhodnější, protože schne rychleji než titanová běloba (která navíc po čase mění barvu na žlutou či šedou).

 

Pernamentní běloba (blanc-fixe)

Jedná se o velmi čistý síran barnatý. Má malou kryvost (opravdu velmi malou), jemnou strukturu a střední texturu. Má dost vysokou spotřebu oleje (až 20%) Řadí se k nejstálejším pigmentům. Další výhodou je, že se snáší neomezeně se všemi pojidly. V malbě se používá jako přísada k titanové bělobě.

 

Titanová běloba

Jedná se o čistý oxid titaničitý. V současnosti rozeznáváme dva druhy. Jedná se o bělobu anatasovou a bělobu rutilovou. Běloba anatasová byla vyráběna v 1.pol  20.stol. Vzhledem k tomu, že má  nižší kryvost a lom světla, také není světlostálá (působením ultrafialových paprsků se rozkládá, kříduje a šedne), vysloužila si špatnou pověst mezi umělci, co se titanové běloby jako celku týče. Rutilová běloba se vyznačuje středně tvrdou texturou a jemnou strukturou. Výborně kryje a jasnost tohoto odstínu předčí řadu bílých pigmentů. Také je mnohem stálejší oproti bělobě antasové.

 

Transparentní běloba

Vzniká srážením roztoku síranu hlinitého alkáliemi. Chemicky ho nazýváme hydrát hlinitý. Tato běloba je vhodná pouze pro vodová pojidla, ale jen jako lazurní barva. V olejomalbě se nepoužívá. Nejen, že špatně kryje (téměř vůbec), ale hlavně má velkou spotřebu oleje, což způsobuje její žloutnutí.

 

Zinková běloba

Je to v podstatě čistý oxid zinečnatý. Svítivě bílý prášek, který má nádech do studené modré. Má poměrně vysoký index lomu, ale nižší kryvost. Jemná struktura a střední textura. Je to světlostálá barva, vhodná spíše do vodových pojidel. S olejem a olejopryskyřičnými laky vytváří zinečnatá mýdla tzv. resináty, se kterými špatně schne a mění barvu. V pastě pak vytváří krakely. Známe ji také pod názvem čínská běloba. 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode