Osobní stránky výtvarnice a spisovatelky

Černě

Kostní čerň

Je získávána pálením různých druhů kostí za nedokonalého přístupu vzduchu. Pigment vyrobený touto technikou obsahuje 15% amorfního uhlíku a 85% vápenatých a hořečnatých fosfátů. Je to světlostálá barva, která odolává i povětrnostním vlivům. Hodí se tedy pro všechny druhy malířských technik, kromě fresky. Jedná se o jemný prášek, který má tvrdou texturu. Pokud jej chcete ručně vytřít, pak je lepší jej nejprve smočit s vodním pojidlem, rozmíchat s lihem na opravdu velmi husté těsto a teprve pak přidávat pojidlo. Kostní čerň hodně dobře kryje a má značnou barvící vydatnost. S olejem schne poněkud déle, ale za to rychhleji, než ostatní uhlíkaté černě. Takto vyrobený pigment není vhodné používat ve fresce, protože i když je stálý, je pro tuto malířskou techniku nejdříve nutné z něj odstranit fosforečnany vápenaté a hořečnaté, které pokud tam zůstanou, vyvolávají na malbě bělavé výkvěty nebo zákaly. Tyto fosforečnany odstraníme promýváním pigmentu kyselinou solnou. Vyčištěná čerň obsahuje 30% uhlíku, má větší kryvost a vydatnost. U nás se dá koupit pod názvem laková nebo pařížská čerň.

 

Slonová čerň

Připravovala se pálením odřezků slonoviny už ve starověku. Dnes se již nevyrábí.

 

Révová čerň

Vyráběla se zuhelnatěním odpadků po vinobraní. V dnešní době se používají skořápky jader, větvičky různých rostlin a kokrový odpad. Výsledný pigment se pak prodává podle suroviny, ze které byl vypálen jako např. čerň broskvová nebo čerň korková. Ostatní podřadné druhy révové černě nemají dostatečnou hloubku a jsou mírně našedlé. Kvalitní a hodnotné druhy vhodné pro uměleckou malbu obsahují téměř 95% uhlíku (zbytek je uhličitan vápenatý a draselný). Mají dobré krycí schopnosti, ale nízkou barvící vydatnost a stejně tak jsou málo odolné vůči povětrnostním vlivům. Hodí se spíš pro vodové techniky jako tempera a freska v interiéru. V dnešní době  se s ní ale už moc nesetkáváme.

 

Lampová čerň

Jedná se vlastně o téměř čistý uhlík (99%), který se získává spalováním organických látek bohatých na uhlík (dehtové oleje, zemní plyn, nafta, acetylén). Z usazených sazí se žíháním v retortách odstraňují dehtové směsi. Lampová čerň je naprosto stálá, má velmi hluboký odstín, dobrou kryvost a vysokou barvící vydatnost. Tato barva jako olejová téměř vůbec neschne. Prorůstá povrchovými vrstvami a způsobuje jejich tmavění. Také se při nanášení ve směsi s jinou barvou odděluje, vystupuje na povrch a při schnutí takové vrstvy pak vyvolává změny barevných odstínů. Proto se v technikách olejomalby téměř nepoužívá. Své uplatnění najde při výrobě tuší, akvarelových barev a grafických tiskových černí.

 

Železitá čerň (černý oxid)

Jeho složení by se dalo přirovnat minerálu magnetitu. Je to jemný prášek, měkké struktury. Má značnou krycí i barvící mohutnost. Je to dokonale stálá barva na světle i ve směsi s jinými pigmenty. V kyselinách je rozpustná. Dobře schne s olejem a nemá sklon k prorůstání odspodu k povrchu narozdíl od černi lampové. Pro podmalbu je tedy vhodnější (co se týče olejomalby). Také ve fresce se může dobře uplatnit. I při sgrafitu (při obarvení omítkových vrstev).

 

Manganová čerň

Jedná se o přírodní minerál burel. Je to naprosto stálý přírodní pigment, který má ze všech černých pigmentů největší barvící vydatnost a krycí mohutnost. Také s olejem neobyčejně rychle schne. Nejkvalitnější druhy se těží na Urale. Manganová čerň byla zjištěna na jeskynních malbách z doby mladšího paleolitu.

 

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode